Jak se ukázalo,
poslední zápas FC Prase v podzimní sezóně 2006 měl
prověřit bojovnost, charakter a morální integritu
hráčů z našeho chlívku. Jak je již předesláno v
titulku, Prase v této nadmíru těžké zkoušce obstálo
se vztyčenou hlavou. Podle papírových předpokladů
byl náš milovaný tým favoritem zápasu (5. tým
tabulky - Týdeník PSMF mylně uvádí místo šesté, ale
FC Prase nad Free teamem vyhrálo, takže mu i přes
horší skóre patří 5. příčka), na druhou stranu
Praseti už “o nic nešlo”, zato Athletico KMF
bojovalo o záchranu. Zápas tedy měl všechny
předpoklady stát se velice atraktivním sportovním
kláním.
Na zápas po dlouhé době přišli fanoušci - jmenovitě
moje přítelkyně Denisa, její kamarádka Anička a
znalec holandského a českého fotbalu Vilém. Všichni
se upřímně těšili, jak uvidí “prase v akci”.
Sestava byla oproti minulému zápasu s Alkmarem
nekompletní - chyběl kapitán Hruška, Fanda,
Bičovský, Cibulka byl “unavený”. Bohužel nepřišel
ani Brdy, což mě jako náhradního brankáře moc
nepotěšilo, vždyť víme, že když si do branky
stoupne Valentík, obvykle se schyluje k fiasku.
Naopak vzornou docházku potvrdil Šiška, jenž byl po
zásluze jako nejlepší hráč prasete jmenován
kapitánem. Dále se Prase mohlo opřít o technickou
dovednost Burzyho, Fred v obraně jako vždy
vzbuzoval hřejivý pocit jistoty. Doležíl, ač
doprovázen opičkou z předchozího večera, byl opět
připraven podat kvalitní výkon. Kolís, znovu v
nesprávném dresu, sršel ofenzivními nápady a motal
obráncům soupeře hlavu. Nakonec musím zmínit i
Štěpána, jenž odehrál asi životní zápas a znovu
potvrdil, že se může stát obávaným střelcem s
instinktem divokého kance, jenž poprvé Vystrčil
růžky v 9.
kole.
Již
od prvních vteřin bylo jasné, proč Athletico KMF
hrálo vyrovnanou partii i se soupeři z vyšších
pater soutěže - obránci vhodně doplňovali útočníky
z druhé vlny a útok soupeře těžil z výškové převahy
hráče Feeka a rychlosti ostatních útočníků. Naopak
Prasata hledala své tempo jen pomalu, byla znát
únava z předchozích alkoholových dobrodružství -
provizorní obránce Doležíl například odmítl
hlavičkovat, protože by ho prý bolela hlava. Tohoto
rozpoložení naší obrany využívali útočníci soupeře
a brzo se dostali do šancí. Právě neochota Doležíla
hlavičkovat zřejmě stála za prvním gólem v prasečí
síti - vysoký míč za obranu si zpracoval útočník
soupeře a sám proti brankáři se nemýlil. Někdo by v
souvislosti s prvním gólem mohl mluvit o jeslích
brankáři, jelikož jste tam ale nebyli, tuto
desinformaci budu do konce svého života popírat.
Další góly na sebe nenechaly dlouho čekat. Prasata
se tlačila dopředu a měla snahu vyrovnat, např.
Burzy nerealizoval dva vlastní nájezdy na brankáře
Athletica, ale zadní vrátka často zůstávala
trestuhodně otevřená. Příkladem je situace, jež
předcházela druhému gólu - hráči FC Prase na půli
soupeře, náhle ztráta míče, rychlý přechod soupeře
do útoku a dva útočníci soupeře sami před
brankářem. 2:0. Třetí gól přišel vzápětí - roh
zprava (z pohledu brankáře), odražený míč vrátil
hráč soupeře do šestnáctky a nikým nekrytý útočník
Athletica dává gól do prázdné brány. Fanoušky jsme
tedy v prvním poločase moc nepotěšili. Prasata se
ale nevzdávala a Burzy se znovu dostal do šancí,
při té poslední byl sražen brankářem za hranicí
pravidel, ale rozhodčí hru ponechal běžet, i když
příhodnější by asi byla červená.
Během poločasové přestávky si prasata musela
nejednu věc vyříkat - kdo za co může, proč Kolís
stojí a čeká na přihrávku za dvoumetrovým a
stokilovým obráncem, pro hrajeme všichni tak
strašně a jaký vliv mělo na Fredovu hru “broušení
parket dlouho do noci” a co to vlastně znamená.
Fanoušci znechuceně odešli. Nejedno prase bylo s
výsledkem již smířeno, jen Kolís neustále tvrdil,
že vyhrajeme 4:3. Také Doležíl něco mumlal o
taktickém vysílení soupeře v prvním poločase a o
zasažení smrtelné rány v půli druhé. Slova obou se
ukázala jako prorocká.
Tak jako bájný Fénix vstal z popela, tak i FC Prase
pozvedlo hlavu z kopky hnoje, kterou samo nakydalo
ve vlastní šestnáctce v první půli zápasu. Pokud
někdo nevěří, že prasata mohou létat, měl být v
neděli po poledni na Juniorce. Jakmile naši
fanoušci po první polovině znechuceni naším výkonem
odešli, začaly se dít věci. Jejich škoda - být
svědkem přímo hollywoodského obratu se nepoštěstí
každému.
Nebudu to prodlužovat, za deset minut bylo
vyrovnáno. Nejdříve Doležíl po krásné kombinační
akci s Burzym vyškolil obranu soupeře a zakončoval
do prázdné brány. Prase se ale teprve dostávalo do
otáček. Za další čtyři minuty už byl rozdíl jen
jednobrankový - míč se ze skrumáže před brankou
soupeře odrazil ke Kolísovi, který prostřelil vše,
co mu stálo v cestě. Sotva Athletico rozehrálo,
míče se zmocnila prasata a po centru Doležíla nikým
nekrytý a uvolněně hrající Štěpán vyrovnal. Soupeř
byl na lopatkách. (Doufám,
že se mýlím, ale na lopatkách se mi zdál i
rozhodčí. Po našem třetím gólu “bezmocně” rozhodil
ruce a smutně se podíval se na svého kolegu. Jak
píšu, doufám, že jsem si toto gesto interpretoval
špatně.)
Další góly v síti Athletica byly jen otázkou času.
Heroický výkon prasat, jež nechtěla ukončit sezónu
porážkou od posledního týmu tabulky, úplně ovládla
hru. Athletico se snažilo vsítit rozhodující gól
vysokými nakopávanými míči na útočníky, přesnost
přihrávek však byla malá a již unavení útočníci
soupeře se přestávali vracet. Z toho rezultoval i
vítězný gól prasete - vysoký míč vyrazil před
útočníkem Athletica Feekem Valentík a hned vyzval
dlouhým pasem na cca. 3 metry Doležíla k útočné
akci do nezformované obrany soupeře. Doležíl
posunul míč na Burzyho, jenž svůj snad pátý
samostatný nájezd na brankáře proměnil ve vedení
FCP. Osud zápasu zpečetil svou druhou trefou Štěpán
v poslední minut zápasu. Prasata zápas senzačně
otočila a po fantastickém výkonu v druhé půli
vyhrála 5:3.
Závěr:
Jak vidíte v tabulce níže, FC Prase v této sezóně
skončilo na pěkném 5. místě, což je možná lepší
umístění, než by mnozí z nás ještě před třemi
zápasy čekali. Poslední zápas byl nakonec pěkný, i
když po prvním poločase už doufal jen málokdo.
Doufejme, že krásný výkon prasete v druhém poločase
(podle mnohých pozápasových hlasů náš poslední
poločas na jiném povrchu než na umělé trávě) byl
příslibem lepších zítřků v jarní sezóně 2007.
Nejlepším hráčem byl bezpochyby Šiška. Ať žije FC
Prase!
Komentář
z Týdeníku HL: Tým Athletico KMF si
chytrou hrou v prvním poločase vypracoval nadějné
vedení, které se mu ve druhé půli hry nepodařilo
udržet, když díky absenci náhradníků docházely
hráčům síly.
FC
Prase - Athletico KMF 5:3 (0:3)
Sestava FC Prase: Valentík (G), Šiška (C), Fred,
Burzy, Šiška, Doležíl, Kolís, Štěpán
Góly:
34. Doležíl, 38. Kolís, 39. a 60. Štěpán, 53. Burzy
Vývoj skóre: 0:3 – 5:3
.
11. kolo - Triumf vole
02/01/07 00:29 |
Výhry
|