Zápasy FC Prase

...a Prase dneska zvítězí

Výhry
První zápas

První zápas sezóny se již tradičně vydařil. Nastoupili jsme proti silově velice dobře vybavenému soupeři, týmu FC Cosmetic, který jistě potrápí mnohé další soupeře. Zdálo se mi, že první zápas začal stejně, jako skončila celá minulá sezóna Prasete - soupeř měl víc balón na kopačkách, ale góly dávala Prasata. První gól padl po prudké ráně Cibulky asi z 15 metrů, tentokrát však míč neohrozil rohový praporek, popř. stožár osvětlení, ale zapadl přímo do vinglu. Druhý gól padl po penaltě nařízené za nebezpečnou hru ve vápně, skóroval opět exekutor Cibulka. Třetí gól dal dalekonosnou střelou z poloviny hřiště Srnka, jenž využil nepozornosti soupeře, který se dožadoval odpískání faulu (čti “všichni přestali hrát&rdquoWinking. To byla zřejmě poslední kapka pro soupeře, jenž psychicky neunesl tři relativně rychlé góly ve vlastní síti a začal slovně napadat jak rozhodčího, tak Prasata. Všichni čekali na to, že se od slov přejde k činům - na střídačce se začaly uzavírat sázky, kdo první dostane přes držku, nejvyšší kurz byl zřejmě na Bičovského, jenž svým pověstným důrazem mohl vyprovokovat. Naštěstí však zůstalo pouze u slov. Těsně před půlkou dal náš čtvrtý gól poláček, jenž využil nádherné dlouhé přihrávky Srnky za obranu soupeře. O výsledku zápasu bylo prakticky rozhodnuto.
Druhá polovina byla relativně klidnější. Prasata vzhledem k průběhu mače neměla kam pospíchat a vysoké vedení přineslo klid na prasečí kopačky. Pátý gól dal kapitán Hruška, poslední gól padl po ose Trnka - Bičovský - dorážející Poláček. V závěru Prasata poněkud polevila a výsledkem byly dva góly v naší síti, která však již výsledek nemohla zvrátit.

Závěr? Pěkný zápas mužstev odlišného stylu, chvílemi s poněkud hustou atmosférou. Prasata si vítězství zasloužila, vysoká porážka však možná byla pro Cosmetic trochu krutá. Pozitivem je, že Prasata nastoupila v hojném počtu, jedinými absentéry snad byl novomanžel Pudil a Fanda, jenž musel do ZOO.

VMČ

Statistiky:
FC Prase - FC Cosmetic 6:2 (4:0)
Góly FC Prase: Cibulka 2, Poláček 2, Hruška, Srnka
Vývoj skóre: 6:0 - 6:2
Tabulka po prvním kole:

|
3. kolo - Aneb jak Kolís hubou vsítil

Není sporu, že sotva kdy Prase zaznamenalo spornější gól, než byl ten z 3. minuty našeho zápasu s Free teamem. Nastoupivše za ideálního počasí (větřík možná svěžejší, než někteří z nás, pravda) a zvolivše stranu povětrnou, udeřili jsme z nenadání na soupeře tandemem Hruška-Kolís. Hrušínkovu střelu (pokud mne paměť neodívá v šál) brankář tak nějak zašoulal, a ledva mu z pazuch vyklouzla, zasyčela škvára, a do brankoviště dorazil po lyžinách svých obětavých hýždí Kolís. Míč, byv ponechán na krátký okamžik sám sobě, chvíli lavíroval těsně PŘED brankovou čárou, (Kolís oň sotva že zavadil) a již je oba pohotový obránce vyprovázel.
Běda – pozdě. Chrčivý soprán odporného zrádného bohemáka (stejně to zase prosrali, no ne?) oznámil rozhodcům gól. Kolís nenechal nikoho na pochybách, že to s pravdou umí. Stačilo ještě párkrát důrazně zopakovat, že se míč opravdu ocitnul za čárou, a najednou si na to začali vzpomínat i rozhodčí a nejspíš i sám autor. Komu čest tomu čest. Soupeř byl na kapačky.
Nebudu nedůstojně rozbabrávat, komu utekl jaký útočník („ať ti neuteče, Bičáku!&ldquoWinking, kdo nestál za ním („za něj, Bičáku, musíš stát za nim!&ldquoWinking a řeknu jen tolik, že jsme se z tohoto vedení (tím nemám na mysli trenéra, uctivá poklona mesjé Boursi) neradovali dlouho.
Nebyl by to Hrušínka aby – né – byl to Hrušínka, kdo nespálil ani další šanci. Parádní trefa – jak do balónu, tak a především mezi tyče. Opět u vedení, opět v náladě. Avanti porcello! Drobné pochybení jinak výtečně hrajícího J.B. bylo v tu ránu zapomenuto. Kdo přidal náš třetí gól, to už si vážně nevzpomínám. Bekyně? Pošťák? Zástupci nizozemské civilizace? Patrně jsem v tu chvíli fascinovaně hleděl na pána v modré košili a čepici, odcházejícího s míčem soupeře (žádné vykecávání, holoto – to BYL váš míč!) směrem jinam a o dům dál. Von ho šloch! Jo – je to tak. Šloch ho.
No, o půli to okolo té krádeže trochu vřelo, co bych lhal. Ještě že se soupeři podařilo vsítit! Ono – hodit míč do branky bych za dobrého větru dokázal i já. Uhnout mu, jako to udělali Brdy, Ďolík, Fanda a co já vím kdo ještě, to už vyžaduje určitou mrštnost, mimořádnou souhru (jistě jim všem naráz hlavou blesklo „z autu to neplatí“, to je nad slunce jasnějšíWinking. Škoda že na hřišti už nebyl Kolís, který to s pravdou umí. Šel pomáhat té ubohé třetiligové šarádě... Mno – pro ty pomalejší, abyste to stíhali – 3:2 pro Prase. Naštěstí opět udeřil Hrušínka. A udeřil, jak on to umí, nohou! Ze stavu 4:2 se už Free team (taky název...) nevyhrabal. Nicméně – aby byla vychloubání učiněna přítrž – soupeř byl více než rovnocenný. Zápas byl také mimořádně slušný (tomu hochu, jejž jsem ne zcela nezbytně poslal na zem, se ještě jednou omlouvám) – prakticky bez faulů a bez zbytečného držkování. Rozhodčí – no, co bych říkal. Však jsem taky párkrát něco pískal.
Mimochodem – příštího černého kohouta obstarejte zase někdo jiný. Kdo se s tím má pořád řezat! Štěstí se samo neudělá, chátro.
Avanti porcello!

|
6. kolo Křeč a vítězství

Příchod na hřiště u ZŠ Angelovova pro mě znamenal milé překvapení – 20 minut před začátkem a za plotem stáli již dvě prasata! A ne prasata ledajaká – do branky se po dvouzápasové odmlce vrátil Brdy a zadní řady vyztužila jistota sama Fanda. Bylo mi hned jasné, že moc gólů prasečí síť dnes nerozvlní, a jak se později ukázalo, měl jsem pravdu. Když jsem navíc těsně před začátkem zápasu uviděl, že máme 3 (ano, slovy TŘI) míče, musel jsem předstírat, že jdu na záchod a v lesíku u hřiště jsem se musel potichu vybrečet z dojetí. Ano, FC Prase je konečně velkoklubem!

Ale zpátky k sestavě. Do našich řad se po delší odmlce vrátil špílmachr Burzy a i když se svým výkonem asi nebyl zcela spokojen, přece jen vnesl do hry prasat alespoň náznak myšlenky, kterou, tuším, pohřbil až pozápasový briefing v místním hostinci. Burzy navíc přivezl i bratra Doležíla, jenž odehrál pěkné utkání. Prostor před brankářem čistili Fred, Valentík, Fanda a Pádil, ve předu opět zlobili (obranu obou týmů) kapitál Hruška, Burzy, Doležíl, Štěpán a samozřejmě jako vždy vynikající Šiška. Už podruhé za sebou chyběl Bičák, jenž mi večer předtím v hospodě říkal, že asi přijde, ale že nemá dres pro opici. Zajímalo by mě, kde je Srnka. Náš samozvaný prezident se v této sezóně na hřiště dostavil jen jednou, naplno ukázal svůj herní potenciál v prvním zápase a poté se už neukázal. Kdybych byl ženou, řekl bych, že se chová typicky mužsky a nevyzrále, nejdřív navnadí a pak nezavolá, a šel bych si o tom pokecat s kamarádkou do kavárny. (Kdybych byl ženou, taky bych si v jednom kuse šahal na cecíky, ale to už sem asi nepatří.)

Začátek zápasu byl ve znamení nepřesností na obou stranách. Prasata si nebyla schopna přihrát ani na krátkou vzdálenost a přímočarost útočníků z Modřan a Komořan dělala zadním řadám trochu problémy. První (a naštěstí více méně i posledníWinking vážnou šanci MoKa za první poločas vytvořil Pádil hlavičkující malou domů brankáři. Pádile, už to nedělej. Po prvních, ze strany FC Prase poněkud rozpačitých minutách, se hra vyrovnala a oba týmy předváděly popravdě průměrnou, lehce nezáživnou hru. Střelecky aktivní byl zejména Burzy, ale mušku měl vychýlenou. Zajímavým momentem byl pád našeho obdivovaného kapitána Hrušky. Nejdřív to vypadalo na faul, ale když se Libor otočil, celý se klepal, jako ta sestřička v detektivním seriálu VB Zahalte jí tvář s inspektorem Dalglishem, když jí trubičkou do žaludku nalili otrávené mléko. Tak zákeřní ale hráči MoKa naštěstí nebyli (navíc takový zákrok vyžaduje čas, správné pomůcky a sterilní prostředíWinking – byla to křeč ve stehenním svalu. Hruška po čtyřech odbelhal za postranní čáru a i když jeho další účinkování nevypadalo nadějně, Hruška následně podal heroický výkon.

Po bezbrankové půli jsme měli o čem přemýšlet, jmenovitě o tom, zda stále hrajeme o titul nebo už o setrvání v sedmé lize. Vidina možného sestupu zřejmě prasata nabudila a v druhé půli na svého soupeře vlétla s daleko větší razancí, než tomu bylo v poločase prvním. Některá prasata však byla možná až přemotivována, což v kombinaci s frustrací z vlastního výkonu vytvářelo až výbušný mix. Nejlepším příkladem byl zkrat Burzy, který nevydařenou střelu, jež se odrazila od pletiva zpátky k jeho kopačkám, vztekle napálil omylem přímo mezi oči brankáře MoKa, za což si vysloužil pár nepěkných slov od hráčů soupeře. Omluva však tenze uklidnila. Dalším uklidňujícím prvkem byly góly z prasečích kopaček. Hruška, jenž po křeči doslova vstal jako Fénix z popela, z halfvoleje napálil míč tvrdou ranou přímo do ZADNÍ tyče branky MoKa (soupeř se marně dožadoval neuznání gólu). Ke gólům nám trochu pomohl i lehkovážný výrok brankáře MoKa o přestávce, že má „slabinu všude“, čehož prasata chtěla v druhé půli využít a také využila.

Druhým gólem zápasu si konečně zlepšil náladu Burzy. Ten mohl přidat i další gól z penalty nařízené za faul na Pádila ve vápně (Pádil reklamoval držení za dres a kopnutí do koulí, faulující protihráč se dušoval, že se koulí Pádila ani nedotknul, no nevím, je to sporné, jediným svědkem jsou skutečně jenom Pádilova semeniště neřesti), ale místo sítě rozvlnil jen pletivo 20 cm od pravé tyče. MoKo se s porážkou ale nechtělo smířit a ke konci zápasu se hrálo hodně a hodně tvrdě. Fred, stachanovec našeho vepřína, měl ke konci zápasu zakrvavený dres, ale nevím, čí ta krev byla. Mě asi pět minut před koncem zápasu poprvé někdo nazval „zmrdem“, což je krásné české slovo, které opravdu zahřeje u srdíčka (důvod? soupeř měl vhazovat a já sem jim míč kopnul „moc pomalu&ldquoWinking. Závěrečný tlak soupeře jsme ale přečkali a po skončení zápasu si všichni podali ruce a rozešli se v míru.

Závěr: Tyto dva body jsme si museli opravdu vybojovat. Výkon to nebyl nijak krásný, ale dva body jsou o to cennější. Nejlepším hráčem na hřišti byl, ostatně jako vždy, Šiška, jehož bojovný výkon zaručil praseti plnou bodovou žeň. Ale za bojovný výkon je nutné pochválit celý tým, prasata na hřišti nechala všechno a dva body si zasloužila.

PŘÍŠTÍ ZÁPAS hrajeme v neděli 29.10. v 13:45 na Císařské louce proti Notorletu Stodůlky. Jde o tým, který je v tabulce nad námi, proto apeluji na všechny, aby se dostavili. Pokud chceme ještě přemýšlet o postupu, musíme bodovat!


Sestava FC Prase: Brdy (G), Hruška (C), Fanda, Fred, Burzy, „Doležíl“, Štěpán, Pádil, Šiška, Valentík
Góly: Hruška, Burzy
Vývoj skóre: 0:0 – 2:0
ŽK: jeden hráč MoKo, tuším „Belmondo“

|
11. kolo - Triumf vole

Jak se ukázalo, poslední zápas FC Prase v podzimní sezóně 2006 měl prověřit bojovnost, charakter a morální integritu hráčů z našeho chlívku. Jak je již předesláno v titulku, Prase v této nadmíru těžké zkoušce obstálo se vztyčenou hlavou. Podle papírových předpokladů byl náš milovaný tým favoritem zápasu (5. tým tabulky - Týdeník PSMF mylně uvádí místo šesté, ale FC Prase nad Free teamem vyhrálo, takže mu i přes horší skóre patří 5. příčka), na druhou stranu Praseti už “o nic nešlo”, zato Athletico KMF bojovalo o záchranu. Zápas tedy měl všechny předpoklady stát se velice atraktivním sportovním kláním.

Na zápas po dlouhé době přišli fanoušci - jmenovitě moje přítelkyně Denisa, její kamarádka Anička a znalec holandského a českého fotbalu Vilém. Všichni se upřímně těšili, jak uvidí “prase v akci”. Sestava byla oproti minulému zápasu s Alkmarem nekompletní - chyběl kapitán Hruška, Fanda, Bičovský, Cibulka byl “unavený”. Bohužel nepřišel ani Brdy, což mě jako náhradního brankáře moc nepotěšilo, vždyť víme, že když si do branky stoupne Valentík, obvykle se schyluje k fiasku. Naopak vzornou docházku potvrdil Šiška, jenž byl po zásluze jako nejlepší hráč prasete jmenován kapitánem. Dále se Prase mohlo opřít o technickou dovednost Burzyho, Fred v obraně jako vždy vzbuzoval hřejivý pocit jistoty. Doležíl, ač doprovázen opičkou z předchozího večera, byl opět připraven podat kvalitní výkon. Kolís, znovu v nesprávném dresu, sršel ofenzivními nápady a motal obráncům soupeře hlavu. Nakonec musím zmínit i Štěpána, jenž odehrál asi životní zápas a znovu potvrdil, že se může stát obávaným střelcem s instinktem divokého kance, jenž poprvé Vystrčil růžky v
9. kole.

Již od prvních vteřin bylo jasné, proč Athletico KMF hrálo vyrovnanou partii i se soupeři z vyšších pater soutěže - obránci vhodně doplňovali útočníky z druhé vlny a útok soupeře těžil z výškové převahy hráče Feeka a rychlosti ostatních útočníků. Naopak Prasata hledala své tempo jen pomalu, byla znát únava z předchozích alkoholových dobrodružství - provizorní obránce Doležíl například odmítl hlavičkovat, protože by ho prý bolela hlava. Tohoto rozpoložení naší obrany využívali útočníci soupeře a brzo se dostali do šancí. Právě neochota Doležíla hlavičkovat zřejmě stála za prvním gólem v prasečí síti - vysoký míč za obranu si zpracoval útočník soupeře a sám proti brankáři se nemýlil. Někdo by v souvislosti s prvním gólem mohl mluvit o jeslích brankáři, jelikož jste tam ale nebyli, tuto desinformaci budu do konce svého života popírat.

Další góly na sebe nenechaly dlouho čekat. Prasata se tlačila dopředu a měla snahu vyrovnat, např. Burzy nerealizoval dva vlastní nájezdy na brankáře Athletica, ale zadní vrátka často zůstávala trestuhodně otevřená. Příkladem je situace, jež předcházela druhému gólu - hráči FC Prase na půli soupeře, náhle ztráta míče, rychlý přechod soupeře do útoku a dva útočníci soupeře sami před brankářem. 2:0. Třetí gól přišel vzápětí - roh zprava (z pohledu brankáře), odražený míč vrátil hráč soupeře do šestnáctky a nikým nekrytý útočník Athletica dává gól do prázdné brány. Fanoušky jsme tedy v prvním poločase moc nepotěšili. Prasata se ale nevzdávala a Burzy se znovu dostal do šancí, při té poslední byl sražen brankářem za hranicí pravidel, ale rozhodčí hru ponechal běžet, i když příhodnější by asi byla červená.

Během poločasové přestávky si prasata musela nejednu věc vyříkat - kdo za co může, proč Kolís stojí a čeká na přihrávku za dvoumetrovým a stokilovým obráncem, pro hrajeme všichni tak strašně a jaký vliv mělo na Fredovu hru “broušení parket dlouho do noci” a co to vlastně znamená. Fanoušci znechuceně odešli. Nejedno prase bylo s výsledkem již smířeno, jen Kolís neustále tvrdil, že vyhrajeme 4:3. Také Doležíl něco mumlal o taktickém vysílení soupeře v prvním poločase a o zasažení smrtelné rány v půli druhé. Slova obou se ukázala jako prorocká.

Tak jako bájný Fénix vstal z popela, tak i FC Prase pozvedlo hlavu z kopky hnoje, kterou samo nakydalo ve vlastní šestnáctce v první půli zápasu. Pokud někdo nevěří, že prasata mohou létat, měl být v neděli po poledni na Juniorce. Jakmile naši fanoušci po první polovině znechuceni naším výkonem odešli, začaly se dít věci. Jejich škoda - být svědkem přímo hollywoodského obratu se nepoštěstí každému.

Nebudu to prodlužovat, za deset minut bylo vyrovnáno. Nejdříve Doležíl po krásné kombinační akci s Burzym vyškolil obranu soupeře a zakončoval do prázdné brány. Prase se ale teprve dostávalo do otáček. Za další čtyři minuty už byl rozdíl jen jednobrankový - míč se ze skrumáže před brankou soupeře odrazil ke Kolísovi, který prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Sotva Athletico rozehrálo, míče se zmocnila prasata a po centru Doležíla nikým nekrytý a uvolněně hrající Štěpán vyrovnal. Soupeř byl na lopatkách. (
Doufám, že se mýlím, ale na lopatkách se mi zdál i rozhodčí. Po našem třetím gólu “bezmocně” rozhodil ruce a smutně se podíval se na svého kolegu. Jak píšu, doufám, že jsem si toto gesto interpretoval špatně.)

Další góly v síti Athletica byly jen otázkou času. Heroický výkon prasat, jež nechtěla ukončit sezónu porážkou od posledního týmu tabulky, úplně ovládla hru. Athletico se snažilo vsítit rozhodující gól vysokými nakopávanými míči na útočníky, přesnost přihrávek však byla malá a již unavení útočníci soupeře se přestávali vracet. Z toho rezultoval i vítězný gól prasete - vysoký míč vyrazil před útočníkem Athletica Feekem Valentík a hned vyzval dlouhým pasem na cca. 3 metry Doležíla k útočné akci do nezformované obrany soupeře. Doležíl posunul míč na Burzyho, jenž svůj snad pátý samostatný nájezd na brankáře proměnil ve vedení FCP. Osud zápasu zpečetil svou druhou trefou Štěpán v poslední minut zápasu. Prasata zápas senzačně otočila a po fantastickém výkonu v druhé půli vyhrála 5:3.

Závěr: Jak vidíte v tabulce níže, FC Prase v této sezóně skončilo na pěkném 5. místě, což je možná lepší umístění, než by mnozí z nás ještě před třemi zápasy čekali. Poslední zápas byl nakonec pěkný, i když po prvním poločase už doufal jen málokdo. Doufejme, že krásný výkon prasete v druhém poločase (podle mnohých pozápasových hlasů náš poslední poločas na jiném povrchu než na umělé trávě) byl příslibem lepších zítřků v jarní sezóně 2007. Nejlepším hráčem byl bezpochyby Šiška. Ať žije FC Prase!

Komentář z Týdeníku HL: Tým Athletico KMF si chytrou hrou v prvním poločase vypracoval nadějné vedení, které se mu ve druhé půli hry nepodařilo udržet, když díky absenci náhradníků docházely hráčům síly.


FC Prase - Athletico KMF 5:3 (0:3)
Sestava FC Prase: Valentík (G), Šiška (C), Fred, Burzy, Šiška, Doležíl, Kolís, Štěpán
Góly: 34. Doležíl, 38. Kolís, 39. a 60. Štěpán, 53. Burzy
Vývoj skóre: 0:3 – 5:3
.

|